Objekty pro neziskovky zdarma

Vítejte na stránkách, které nabízí
historické vojenské objekty v Jeseníkách
spolkům, sdružením a partám kamarádů
zdarma - jen za závazek využití
a přátelské spolupráce.

Tom Hradil
603 231 624
tom.hradil@jeseniky-brontosaurus.cz

Mapa Muny s čísly a modrými značkami volných objektů

Objekty na Muně - pro neziskovky možnost získat zdarma

Hnutí Brontosaurus Jeseníky získalo na Muně desítky historických budov skladů, z nichž některé - ty nejhlouběji v přírodě - vyčlenilo k rozdání dalším neziskovým organizacím. V současné době jich zde sídlí již okolo desíti. Každá vlastní svůj objekt, ve kterém působí podle svého uvážení samostatně a společně tvoří tzv. Městečko neziskových organizací.

Chtěli byste zde mít také svou terénní základnu?

Co musí k získání objektu organizace splnit?
- zavázat se pořádat zde akce alespoň 4x do roka
- starat se řádně o svůj objekt a po domluvě ještě o jedno místo na Muně (Zastavení naučné stezky, nebo údržba přírodní lokality)
- být plnohodnotným členem tzv. Městečka neziskových organizací, t.j. 1) účastnit se Valné hromady (zpravidla v dubnu) a na ní přinášet podněty pro zvelebení Muny a zlepšení společných životních podmínek neziskových organizací zde sídlících, volit a být volen; 2) podílet se alespoň na jedné společné akci do roka
- přispívat do fondu Hnutí Brontosaurus Jeseníky na rozvoj Muny 4,- Kč z metru čtverečního ročně
Nejpodrobnější podmínky a souvislosti se pak dozvíte z Darovací smlouvy (darování objektů) a ve Smlouvě o spolupráci (vstup no Městečka NNO), které se při přejímání budovy obě podepisují.

Historie projektu

Na úpatí Jeseníků vyrostl u cesty Mikulovicemi a Salisovem v dobách II. světové války areál, dodnes přezdívaný Muna. Sloužily Wehrmachtu jako muniční sklady, výrobna, a také jako zajatecký tábor, nejprve Francouzských a později Ruských zajatců. Po válce se stala Muna největším shromaždištěm odsouvaných Němců v regionu. Zdejším areálem jich prošlo na 50.000. Následně jej dlouhá desetiletí užívala naše armáda.

Vzhledem ke své izolovanosti, s rozlohou cca 270 ha lesů za dvojitým strážním plotem, zde vznikl kout bujné přírody. byla zde nalezena řada vzácných rostlinných a živočišných druhů, například rak říční, čolek obecný, kuňka žlutobřichá, rosnička a řada dalších.

Armáda areál opustila před zhruba desíti lety. Obec Mikulovice získala veškerou infrastrukturu areálu. Brzy si však nevěděla rady s některými opuštěnými historickými vojenskými budovami (sklady), rozptýlenými v přírodě, několik kilometrů od první zástavby obce. Část jich obec prodala, část však zůstala nevyužitá. Hnutí Brontosaurus Jeseníky řadu těchto objektů od obce získalo díky myšlence jejich záchrany a pozitivního znovuoživení Muny. Velkou část získaných objektů následně nabídlo neziskovým organizacím. V roce 2010 se uskutečnila první Valná hromada Městečka neziskových organizací - těch, které touto cestou získaly na Muně terénní základnu. Dnes zde sídlí: Česká tábornická unie (ČTU) Šumperk, Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF), Lakros klub Kroměříž, Sedum paprsků z Prahy, Royal Rangers Opava, Skaut Havířov a Hnutí Brontosaurus Jeseníky.

Od roku 2011 se zde pořádá také Festival na Muně - folkový, etno, alternativní, ale také řemeslný, hravý a tvořivž festival, který má za cíl nejen poskytnout skvělý kulturní zážitek a příležitost k setkání dobrých lidí, ale také pozvat na Munu i další návštěvníky a přispět k jejímu oživení.

Od roku 2010 provází Munou historizující naučná stezka, která návštěvníkům vypráví o historii různých míst Muny. Její zvláštní součástí jsou také 11 dřevěných soch "bojovníků" - vnímáno v širším kontextu slova. Naleznete zde řezbu Spartského krále Leonidase, či krále Artuše, ale i sochu Jaroslava Foglara, bojovníka za ideály, či Franze Krusche, Sudetského Němce z Jesenicka, který se za války nepřidal k fašistům a přesto byl po jejím zkončení odsunut.

Čas od času Muna ožívá i různými hrami a zážitkovými akcemi. V rámci dobrovolnických akcí se totiž nejen pracuje, ale také hrají nejrůznější hry a provozují různé alternativní sporty. Nahodilí návštěvníci se jistě mohli např. na začátku červenca 2012 vylekat, když mohli zahlédnout v ranním oparu patnáct vězňů, rozebírajících pod dozorem stráží Wehrmachtu cihlu po cihle starou budovu.